pondělí 13. dubna 2020

Carin GERHARDSEN : Hammarbyjská série : Perníková chaloupka


Krutost může mít mnoho podob a jednou z nich je lhostejnost..... 


Image result for perníková chaloupka carin


Žánr: Detektivky
 Vydáno: VYŠEHRAD  2013
  Originální název: Pepparkakshueset(2008)
                                             Počet stran: 272


ANOTACE
V krátkém časovém sledu dojde ve středním Švédsku k několika bestiálním vraždám, které zpočátku zdánlivě nemají nic společného. Když komisař Conny Sjöberg z policejní stanice ve stockholmské čtvrti Hammarby začne tušit, že mají spojitost, případ dostane děsuplný ráz. Někde se pohybuje člověk, jehož pohnutky jsou velmi osobní a ojedinělé a který se před ničím nezastaví. Stáváme se svědky strašlivých vražd, sledujeme práci policie pod vedením komisaře Conny Sjöberga a vyšetřovatelky Petry Westmanové. Švédská spisovatelka Carin Gerhardsen nás nechá nahlížet do deníku vraha a barvitě a detailně líčí prostředí velkoměsta i předměstí i charaktery a sociální východiska postav, které jsou psychologickou kresbou nezapomenutelné.

*****

Po nedávném setkání se švédskou autorkou Carin GERHARDSEN - Náledí - jsem se rozhodla porozhlédnout po její slavné Hammarbyjské sérii, která vycházela už od roku 2008, u nás konkrétně pak od roku 2013. Pořídila jsem si tedy první dvě knihy této mrazivé série - Perníková chaloupka a Máma, táta, děti. Jak první zmíněná kniha uspěla po vysoce nasazené laťce knihou Náledí se dozvíte dále.


Vše začíná na počátku 

Komisař Conny Sjoberg z Hammarbyjského okresu byl vyrušen z domácí pohody, pokud se tak dal nazvat chaos, jež dokázala vytvořit pětice rozlítaných dětí, a dostal na starost případ brutálně zavražděného makléře. Naneštěstí veškeré dosavadní vyšetřování nevede k žádným vodítkům k nálezu jeho nepřátel a vraha. Aby toho navíc nebylo málo, dochází postupně k dalším a dalším nevysvětlitelným bestiálním vraždám po celém středním Švédsku. I v těchto případech je jakákoliv spojitost a naděje k  nalezení vraha od počátku téměř nulová. Jediným vodítkem, jak se zdá, je jejich věk čtyřiačtyřicet. Ale kdo a především z jakého důvodu by někdo vraždil v okolí čtyřicátníky. 

Paralelně s případem mrtvého makléře vyšetřuje Connyho kolegyně vyšetřovatelka Petra Westmanová nemálo závažný soukromý případ / problém možného znásilnění pod vlivem nebezpečných drog, které pravděpodobně užila během jedné příjemné noci s přitažlivým a kultivovaně vystupujícím mužem. 

Oba dva mají před sebou ještě spoustu práce a ani jeden z nich ještě netuší, že k tomu, aby nalezly veškeré stopy k vyřešení případů mají před sebou ještě hodně práce... 


Velmi pozvolný rozjezd..

Detektivní Hammarbyjská série je charakterizována vynikající výstavbou zápletek, kresbou stockholmského prostředí a řadou postav, které čtenáře musí zaujmout. Je tomu ale opravdu tak? První díl detektivních románů lze jednoznačně zařadit do detektivního žánru bez thrillerových prvků, které poměrně často bývají v detektivkách také součástí a tak před sebou máte příjemně oddechovou detektivní knihu, u které přeci jen stojí i detektivní zápletka trochu v pozadí

Poměrně krátká kniha obsahuje nejen průběh vyšetřování psaný er formou především z pohledů dvou hlavních vyšetřovatelů, ale také krátké úryvky z deníku vraha, jež detailně popisují myšlenkové pochody v mnohdy emocionálně vyhrocených situacích psaných ich formou. Přestože se asi autorka snažila zvolenými formami vypravování vyhrotit situaci do toho správného napětí, stejně jako třeba u Náledí, zde to bohužel nefungovalo. Poměrně často jsem měla pocit, že některé části v knize byly úplně zbytečné, detailní a zdlouhavé a já se tak do knihy nemohla prostě dostat. Značí tom i fakt, že mi kniha, která má něco málo přes 260 stránek, trvala dva dny. A to není úplně moje čtenářské tempo. 

Dva souběžně vyšetřující případy mi nikdy nevadily, ba právě naopak, kniha je vždy mnohem více zajímavá, než když sledujeme pouze jednu odvíjející se detektivní linii. I zde ale narážíme na několik problémů. Obě detektivní linie rozebírají velmi ožehavá témata, a to téma šikany a znásilnění. Autorka Carin GERHARDSEN má sama se šikanou vlastní zkušenost, a tak mohla vložit své vlastní pocity do celé knihy. Povedlo se ji tak bravurně a především realisticky popsat pocity týraného dítěte a následky, které si člověk nese v sobě až do dospělosti. Zde má autorka můj velký obdiv. 

Druhý sledovaný problém - znásilnění - byl i zde popsán s nutnou opatrností a jemností, který si zaslouží, ale do celého kontextu vyšetřování mi neseděl. Nejenže narušoval soustředění se na hlavní téma, ale navíc bylo v tomto případě vyšetřování  až příliš rychlé a pro mě - coby čtenáře - téměř neuvěřitelné. 

Nemohu autorce upřít body za propracovanost, kterou celému příběhu dala. Vše působilo téměř realisticky a na závěr čtenáře opět čeká menší překvapení v podobě autorčiných oblíbených zvratů. V porovnání ale s Náledím, přijde ten zvrat až moc pozdě. Tedy někdy v části, kdy už člověk dočítá knihu, ve které se příliš nic neděje a snaha autorky o záchranu je taková chabá

Autorce se zde navíc povedlo vytvořit kontrast mezi dokonale milujícím rodinným prostředím hlavního vyšetřovatele Sjoberga a  prostředím vraha, ve kterém byl nucen vyrůstat s matkou alkoholičkou, která ho dennodenně trýznila stejně jako spolužáci ve školce. 

Perníková chaloupka není vůbec špatná kniha, ale v porovnání s Náledím je to úplně jiné kafe. Dlouho trvá než se kniha rozjede, chybí nějaké to napětí a zbytečné detaily trochu brzdí to nadšení ze čtení. Knihu bych proto doporučila nenáročným čtenářům a milovníkům detektivek, kteří mají rádi menší zvraty, jež jim nezamotají tolik hlavu. Proto hodnotím knihu tak jak hodnotím a nějaké ty procenta si nechávám na další díl.
Díky za přečtení recenze až sem! 
Vaše




Carin GERHARDSEN

Carin Gerhardsen (*6.12.1962 Katrineholm) je švédská autorka krimi románů, která literárně debutovala v roce 1992. Je vystudovaná matematička, pracovala jako IT konsultantka a nyní je spisovatelkou na plný úvazek. Její matematické znalosti se projevují v jejích novelách - zahrnují propracované vykalkulované intriky.
Narodila se 6.12.1962 v Katrineholmu a tam také umístila počátek prvního případu z tzv. Hammarbyjské série a nazvala ho Perníková chaloupka. Není náhoda, že právě v prvním příběhu zvolila jako téma šikanu mezi dětmi. Přiznává, že v dětství zažila něco podobného na vlastní kůži, a zajímalo ji, jak mohou špatné zážitky z dětství zformovat člověka a ovlivnit celý jeho život. Autorka vystudovala matematiku a jak sama říká, vždy milovala řešení matematických problémů, rébusů a sudoku a od toho byl jen krok k napsání zápletky románu, logické a propracované, s věrohodnými postavami, s jejich přednostmi i chybami. Hned první román jí získal čtenářskou oblibu a přiměl ji nadále se věnovat pouze psaní. Autorka žije ve Stockholmu s manželem a dvěma dětmi.

7 komentářů:

  1. To nevypadá vůbec špatně :) Já sice moc na detektivky nejsem, ale tohle zní dobře, určitě připisuji na svůj seznam knih :)

    OdpovědětSmazat
  2. Škoda, že má knihy nedostatky, osobne nemám rada pomalé alebo zdĺhavé začiatky.

    OdpovědětSmazat
  3. Pěkná recenze, knihu vidím poprvé tak jsem si ráda početla o čem je :) Nenalákala mě dost k nákupu, nemám ráda zdlouhavé rozjezdy, ale až se někdy otevřou knihovny, podívám se po ní :)

    OdpovědětSmazat
  4. Tak o této knize jsem toho moc neslyšela, ale podle tvé recenze ji asi vynechám :-) Díky!

    OdpovědětSmazat
  5. Z Náladí jsem byla nadšená. Proto mě zajímá i tato série a přestože máš jisté výhrady, ráda se do knihy pustím. Zní zajímavě a porovnat obě knihy bude zajímavé. Je mi jasné, že od prvního dílu autorka vypsala, ale jaké byly její začátky? To musím zjistit :D

    OdpovědětSmazat
  6. Tak tato kniha pro mě opravdu nebude. :) Ale pěkná recenze. :)

    OdpovědětSmazat
  7. Moc pěkná recenze. :) Kniha ale nebude nic pro mě.

    OdpovědětSmazat