neděle 22. března 2020

Heather MORRIS : Tatér z Osvětimi


Plňte příkazy svého kápa a dočkáte se soumraku...


Image result for cpress nakladatelství
Tatér z Osvětimi


Žánr: román, válečné
 Vydáno: CPress  2018
  Originální název: The Tattoois of Auschwitz(2018)
Počet stran: 248
               


ANOTACE
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí.

O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají.
*****

Tatéra z Osvětimi nemusím asi nikomu příliš dlouho představovat. Kniha Tatér vznikla díky novozélandské autorce Heather MORRIS, která se v roce 2003 zažila osudové setkání s Lalem Sokolovem, jež jim oběma změnilo dosavadní život. Z dvou neznámých lidí se stali přátelé. Jejich nově nabyté přátelství posléze vedlo k sepsání i těch nejniternějších podrobností z života v koncentračním táboře. 


Příběh, který napsal sám život

Píše se rok 1942. Lake Sokolov, mladý slovenský žid, se právě stal jedním z mnoha dalších vězňů v koncentračním táboře Osvětim. Aby ochránil svoji rodinu, nastoupil do transportu zcela dobrovolně a přijal svůj osud, ať bude jakýkoliv. Naneštěstí se dostal do té nejhorší části, Březinky. Ta patřila k jednomu z největších nacistických vyhlazovacích táborů. A právě zde se stal vězněm s číslem 32407. 

Lale Sokolov díky své urputné snaze přežít se poměrně brzo stává pomocníkem tatéra, jehož práce je označovat nové příchozí vězně do Osvětimi. Jeho práce je jasná a jednoduchá. Lale se velmi rychle osvědčil ve své práci a díky svým konexím a postavení byl schopný pomáhat udržet naživu lidi ve svém okolí. Jednou sehnal jídlo, podruhé zase léky. Vždy ale jen tolik, aby neprozradil svůj zdroj a neohrozil životy jiných vězňů. 

Během své nekonečné a útrpné práce potkává Gitu. Nejkrásnější stvoření na světě a světlo svého života. Stačil mu jeden jediný pohled aby věděl, že udělá vše proto, aby oba dva tu hrůzu následujících dnů a roků přežili....


Román versus literatura faktu

Hned na úvod bych ráda uvedla jednu malou drobnost na pravou míru, jež zvedá mnohé čtenáře a blogery ze židlí. Tatér z Osvětimi je román napsaný dle skutečných událostí a ne kniha literatury faktu. Příběh získala Heather Morris od Lalea Sokolova v době jejich vznikajícího přátelství. Tudíž je nad míru jasné, že příběh podávaný z pohledu Lalea nemusí vždy odpovídat všemu, co jsme doposud znali a četli a je dokonce možné, že ne vše bude stoprocentně odpovídat skutečnosti. Nikdo z nás neví, jaké hrůzy se tam ve skutečnosti děly a kolik toho člověk raději vytěsnil, aby mohl dál žít. 

Tatér z Osvětimi je romantický příběh dvou mladých lidí, jež se vymyká všem dosavadním knihám o holocaustu a životu v koncentračních táborech jež jsem měla tu čest číst.  Je to román s unikátní výpovědí o lásce uprostřed toho největšího zvěrstva na světě a dle toho k tomu také samotná autorka přistupovala.


Skutečný příběh psaný s lehkostí

Na rozdíl od jiných knih tato neobsahuje příliš velké množství drsných scén, jež by čtenáře mohly šokovat a znechutit. Pokud k nějakým podobným scénám dojde, jsou napsány s citem a lehkostí, kterou si rozhodně tento příběh zasloužil. Přesto jsem měla místy pocit, že autorka mohla takto závažné téma v některých scénách lépe uchopit a více prohloubit jejich vážnost a důležitost. 
Román je podávaný čtenářům z pohledu Lalea Sokolova, které jak jsem již psala na nás může místy působit až zkresleně, v krátkých jednoduše psaných kapitolách na 248 stranách. Je to tedy poměrně krátká kniha, kterou přečtete za jedno odpoledne. Bohužel i zde narážíme opět na již zmíněný problém s jednoduchostí. Po celou dobu knihy mi  totiž něco vadilo. Nedokázala jsem to pojmenovat a nevím, jestli dokážu přesně formulovat své myšlenky i teď. Heather Morris pojala příběh až moc pohádkově a vše do sebe záhadným způsobem zapadalo a ve výsledku pak nejhorší koncentrační tábor na světě vyzněl jako pracovní letní tábor, který lze zvládnout bez mrknutí oka. Rozhodně to neubírá na čtivosti knihy, dokonce si myslím, že to mnoho čtenářům bude i vyhovovat, ale mně to prostě nepřišlo adekvátní. Opět ale pouze můj názor. 

Hlavního hrdinu a další postavy knihy nelze žádným způsobem hodnotit. Jejich osudy jsou neskutečné a před každým z nich se klaním a vzdávám hold za jejich odvahu bojovat a přežít. No a přestože autorka vykreslila Lalea jako superhrdinu, nemám ji to vůbec za zlé. 

Tatér z Osvětimi je román, který si zaslouží naší pozornost, poněvadž je to silný příběh lásky na místě plném zoufalství, bolesti a smrti. Je to příběh o víře v lásku a naději na lepší život. Možná jste četli už mnoho knih na podobné téma, ale věřte mi, že tato je úplně jiná a předá vám více, než na si první pohled myslíte. 


Díky za přečtení recenze až sem! 
Vaše




Image result for heather morris spisovatelka
Heather MORRIS


Narozena na Novém Zélandě, v 70. letech se přestěhovala do australského Melbourne, kde žije a pracuje dodnes.
Než potkala Lalea Sokolova, který jí vypověděl svůj příběh tatéra z Osvětimi, nenapsala žádnou knihu. Po svém vydání byla kniha přijata velmi bouřlivě a rychle byla přeložena do 40 jazyků.

14 komentářů:

  1. Krásná recenze. Tato kniha mě dlouho zajímala, ale bála jsem se aby to nebylo úplně,, drastické,, tak ráda si přečtu děkuji.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Právě že naopak, chvilkami to je jako kdyby to byl letní tábor :/

      Smazat
  2. Pěkná recenze :) Tatéra jsem ještě nečetla, ale ráda bych jej jednou otevřela.

    OdpovědětSmazat
  3. Vážně moc pěkná recenze. :) "Osvětimské knihy" nečtu často, jen když mě nějaká opravdu hodně zaujme. Právě Tatér z Osvětimi je jednou z těch, které mě zaujaly.
    Myslím, že není nic špatného na tom, poupravit skutečnost,nebo nemít stoprocentně objektivní pohled na události, když se jedná "jen" o historický román a nikoliv o literaturu faktu. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, pakliže vyloženě autor nepodstrkuje ostatním, že je to skutečná pravda, nemám s tím také problém.

      Smazat
  4. O knihe som veľa počula a priznám sa, že nemám takpovediac silu alebo odvahu siahnuť po týchto príbehoch (zameraných na koncentračné tábory). Je výborné, že sa o tom píše, bez ohľadu či ide o beletriu alebo literatúru faktu, aby ľudia nezabúdali čo sa dialo a toto je tiež jedna z foriem ako ich príbehy ostanú navždy živé.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já si myslím, že zde bys nemusela mít takový problém, protože zde není příliš to zlo cítit.

      Smazat
  5. Jak jsme už včera psala v komentáři u tebe na instagramu, kniha mě hodně láká. A tvá recenze zde, jen potvrdila, že si knihu chci stoprocentně přečíst. Jen si ji musím nejprve koupit. :-)
    Dokonce jsem ji již měla v "košíku" jednoho knižního e-shopu, ale nakonec ke mně putuje jiná kniha. Škoda. Kdybych četla recenzi o dva dny dříve - obsahoval by balíček i Tatéra ...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Už jsem četla i tvoji recenzi a myslím, že máme stejný názor :D

      Smazat
  6. Tuto knihu si chci tak dlouho přečíst, ale nikdy se mi nedaří, se k ní dostat. Tak snad jednou si ji přečtu. :)

    OdpovědětSmazat
  7. Krásná recenze! Tatér je skvělá a má oblíbená kniha, u které jsem si pobrečela. Heather byla před lety v Praze a jsem moc ráda, že jsem si našla čas a zašla na autogramiádu. Setkání s ní ještě umocnilo můj čtenářský zážitek. Budeš se pouštět do Cilky? Ta je ještě silnější než Tatér :-)

    OdpovědětSmazat
  8. Mám Tatéra připraveného, jen ho začít číst. Jenže upřímně se mi do toho moc nechce. Přeci jenom (i když píšeš, že je to napsáno s lehkostí) je to těžké téma a na to musím mít náladu. Tak ji snad brzy budu mít.

    OdpovědětSmazat